U nás se můžete letadel dotknout a do některých se i podívat. V Leteckém muzeu v Kunovicích nejsou mezi návštěvníky a vystavenými exponáty žádné bariéry. V rámci jednoho vstupného se můžete podívat do nitra letounů, poslouchat radiokomunikaci posádek s letištní věží Kunovice a nasát leteckou atmosféru.

V roce 2002 se podařilo městu Kunovice částečně zprovoznit památkový objekt v ulici Záhumní čp. 679. Splnil se tak jeden z hlavních záměrů zachraňovat v Kunovicích poslední tradiční stavení, která byla svědkem minulosti, je ukázkou tradičního lidového bydlení a formou expozic dokumentuje rovněž hospodářské stavby a řemesla, která v Kunovicích dobře prosperovala. Domek čp. 679 je po částečné rekonstrukci. Byl postaven v první třetině 19. století, v době po dvou ničivých požárech, které v té době Kunovice postihly.

Projekt Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, jehož součástí byla nejen regenerace tzv. brownfieldu v centru města a jeho proměna v nové sídlo začínajících, malých a inovativních firem, ale i záchrana nemovité kulturní památky někdejšího panského dvorce má za sebou úspěšný start. Hlavním cílem projektu byla podpora začínajících podnikatelů s inovačními nápady, malých a středních firem, zajištění úspěšnějšího a rychlejšího růst podnikatelských aktivit a tím ke vzniku nových pracovních příležitostí, rozšíření podnikatelských aktivit a tím k posílení místního rozvoje.

Budova staré školy stojící na hlavní kunovické křižovatce je bezpochyby starší, než lze usuzovat z letopočtu 1886 umístěného na její atice a jen těžko se dá spočítat, kolik generací Kunovjanů si právě zde osvojovalo základy všeobecného vzdělání. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byl rozšířen podnikatelský inkubátor navazující na činnost firem Panského dvora.

Je unikátní svou kompletní sbírkou krojového mikroregionu, která zachycuje kunovský kroj v jeho historickém vývoji i ve všech užívaných variantách. Ve výstavní síni je vystaveno 22 krojovaných figurín dospělých osob v životní velikosti spolu s 5 dětskými postavami. Mezi další exponáty patří také sýrce, výslužky, hodové právo, kraslice, věnce a další předměty, které dříve byly ve výbavě téměř každé domácnosti. Součástí expozice je také zařízení kuchyně s kachlovými kamny a pecí, s dobovým nábytkem, postelí a ostatním příslušenstvím. Muzeum je otevřeno široké veřejnosti po celý rok, prohlídku je však nutné předem telefonicky dohodnout na telefonu 572 574 097.

Amfík Bukovina je rekreačně-sportovní areál s penzionem a restaurací určený pro relaxaci a setkávání lidí v krásném přírodním prostředí. Restaurace je ideálním výletním cílem a areál s ubytováním je vhodným místem pro rodinnou dovolenou, pořádání firemních, soukromých i kulturních akcí nebo sportovní aktivity. Pro pořádání akcí je k dispozici multifunkční hala s barem, sociálním zařízením a kapacitou až 300 hostů. Grill park s vlastním zázemím, sociálním zařízením a kapacitou až 60 osob a při využití velkokapacitního stanu až 120 osob. Pro menší akce lze využít i prostor restaurace, který má kapacitu cca 40 osob. V roce 2021 byla dokončena kompletní rekonstrukce multifunkčního hřiště s moderním povrchem. Hřiště je vhodné a vybavené pro většinu míčových her. Dále je zde k dispozici workoutové hřiště a hřiště na pétanque. Pro nejmenší návštěvníky je zde hřiště s dětskými herními prvky. Tříhvězdičkový penzion nabízí několik typů ubytování. Pokoje standard a superior najdete v prvním patře hlavní budovy. Čtyři bungalovy v klidné části areálu jsou zase nejoblíbenějším místem pro rodinnou dovolenou. V kempu je pak možné jak stanování, tak karavaning. K dispozici je budova se sociálním zařízením a přípojky elektřiny. Pro pořadatele kulturních a společenských akcí, kterým chybí prostory máme na Amfíku Bukovina k dispozici dva amfiteátry až pro 1000 osob a halou až pro 350 osob. Nechybí sociální zázemí i zázemí pro účinkující.

Pohyblivý betlém v kostele Panny Marie Růžencové je pozoruhodné dílo z rukou popovického rodáka Antonína Potomáka, které dokončil v roce 1950. Deset minut trvající betlémská scenérie na vás za doprovodu zvonkohry dýchne neopakovatelnou vánoční atmosférou. Betlém znázorňuje mystickou událost opakovaným dějem, jehož jeden cyklus trvá 10 minut. Má dvě části, den a noc. Hudební kulisu vytváří zvonkohra. Scénou se ozývá kukání kukačky, ponocný při troubení zvedá nástroj a hodiny odbíjejí půlnoc. Krajina o celkové ploše 13 metrů čtverečních s nebeskou klenbou působí panoramatickým dojmem a programově řízeným osvětlením znázorňuje proměny ve dne i v noci. Centrální částí betléma je chlév se sv. rodinou a figury přicházejících tří králů s doprovodem. Tato část patří mezi nejrozměrnější a má symbolizovat vánoční poselství betlémské události. Rozšířená scéna znázorňuje otevřenou krajinu, domky, mlýny či hrad. Betlém je možné zhlédnout každý den vždy od první svátku vánočního do nového roku. Pro větší organizované skupiny je pak možné předem domlouvat návštěvy až do Hromnic.

Poslední zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy.

Výrazným prvkem architektonického návrhu je úzká a vysoká věž, která charakterizuje vertikálu duchovního prostoru a ukazuje nutnost jít v duchovním životě vzhůru k Bohu, požehnání a svátosti. Architektura je koncipována v myšlence otevřené náruče. Kapli posvětil biskup mons. Josef Hrdlička 29.10.2006.

Na podzim roku 2015 vznikl v okolí Kaple Sv. Ducha ve spojení s dětským hřištěm na Záhumní nový areál určený pro odpočinek. Součástí je i budova Podolského ráje určená pro spolkovou činnost.

Byla postavená v roce 1909 na místě původní staré dřevěné zvonice, kterou nechal nařízením postavit Josef II. Jako zvonice byla vyžívána do roku 2006, kdy ji nahradily zvony na novém kostele- Kapli Sv. Ducha. Nyní se využívá pouze ke zvonění úmrtí někoho z obce-zvoní se tzv. umíráček.

Dům byl postaven kolem roku 1895. Majitel této sedlácké usedlosti František Podškubka pobýval v tehdejším Rakousku-Uhersku, kde se seznámil se skupinou tamních moderních osvícenců. Po návratu do své rodné vlasti a obce chtěl tyto moderní trendy zachovat i na fasádě svého domku. Rakouští štukatérští mistři zhotovili na místní poměry neobvyklou fasádu, kteránad okny znázorňuje podobiznu děvčice a šohaje v kunovském kroji, nade dveřmi pak figurální výjev nahých dětí držících mísu s ovocem. Není již bohužel známo, jestli na vyobrazení jsou majitelé této usedlosti František a Františka Podškubkovi, avšak říká se, že ano.

Křížek s nápisem „Ježíš je naše spása a v tomto znamení zvítězíš“ byl postavený v rove 1890.

Postavený v roce 1959, prošel kompletní rekonstrukcí v roce 2020.

Hlavním cílem a účelem této stavby z roku 2015 je akumulace vody v krajině, zachycování přívalových vod, zabránění půdní erozi a také slouží ke klidové relaxaci a procházkám.

Na stezce najdeme několik naučných tabulí, vkusný akátový mobiliář a stezka je doplněna o plastiky a sochy zvířat, které se v dané lokalitě nebo poblíž ní nacházejí.

Jedna stará pověst klade původ vísky Veletiny již do období Velkomoravské říše. Zda tomu tak skutečně bylo či nikoli, dnes už nejspíš nezjistíme, ale jisté je, že Veletiny jsou skutečně velmi starou osadou. Vyrostla na starodávné cestě vedoucí z Brna přes Bzenec, Kunovice, Sady a Podolí na Uherský Brod a dále Starohrozenkovským průsmykem do Uher. Dnes obcí prochází Uherskohradišťská vinařská cyklotrasa a s vinařstvím souvisí také jedna s místních nejvýznamnějších památek. Jedná se o tak zvané búdy. Tyto stavby, které až do 30. let minulého století sloužily ke zpracování plodů z vinohradů, najdete ve vesnické památkové rezervaci Veletiny-Stará Hora, na území bývalého vinohradu. Tato stavení patří k nejstarším dochovaným ukázkám lidového stavitelství na Slovácku. Kromě nich najdete v obci ještě stodolu či stodůlku, která je poslední připomínkou souboru prastarých stodůlek, které kdysi stávaly kolem celých Veletin. Tyto seníky bývaly do první poloviny 20. století nezbytnou součástí lučního hospodářství, které bylo typické pro obce ležící na dolním toku řeky Olšavy. Zavítat můžete také do domku s číslem popisným 117, ve kterém vzniklo komunitní centrum a zároveň se zde zřizuje malé muzeum s ukázkou místních krojů a předmětů spojených s dřívějším způsobem života. Prostorné návsi s upraveným parkem vévodí kaple sv. Cyrila a Metoděje postavená na místě bývalé dřevěné zvonice, nedaleko které najdete sochu sv. Antonína. Pokud máte čerta v těle a chvilku neposedíte v klidu, zamiřte se svými koly na nedaleký vlčnovský trail U Jericha s cvičným pumptrackem.

V centru Drslavic se nachází nemovitá kulturní památka, kaple Panny Marie Hostýnské, která byla postavena zřejmě v první polovině 19. století. Je obdélného půdorysu s rovným závěrem. Sedlová střecha je v závěru zvalbená, pokrývá ji břidlice a nad ní se tyčí osmiboká věžička se zvonem a cibulovou bání. Vnitřní prostor je opatřen valenou klenbou, dochovala se také původní cihlová dlažba. Před kaplí se občas konají bohoslužby, kolem Vánoc pak zpívání.

V katastru obce Drslavice na zalesněném vrchu lesu Obora stával zámeček zvaný Pepčín. Roku 1903 jej začal stavět hrabě JUDr. Václav Kounic jako své letní sídlo. Moderně vybavený zámek byl postaven ve stylu odkazujícím se k románské architektuře. V roce 1981 byl kvůli špatnému stavu zbořen. Do dnešních dnů se dochovala pouze mýtina v lese, kde zámek stával. Nedávno se uskutečnila celková revitalizace tohoto prostranství, včetně obnovy původních základů ve tvaru rondelu, sklepení a studny, je zde také zhotoven přístřešek a sochy hraběte a jeho ženy.

Kousek za vesnicí směrem na Prakšice se nachází poldr a soustava rybníků a tůní na potoku Holomňa, přírodní lokalita Chrastě a přírodní památka Terasy. Terasy vznikly v éře družstevního hospodaření úpravou pro výsadbu vinohradů, která však nebyla realizována. V lokalitě byly vysázeny švestky. Oblast se vyznačuje se teplomilnou flórou i faunou, zvláště výskytem vzácných a ohrožených druhů motýlů. Nedaleko se nalézá oskerušový sad.

V sportovním areálu nabízíme fotbalové hřiště, tenisové kurty, dětská hřiště, workoutové hřiště a start inline na nové cyklostezce. Po sportovní aktivitě si můžete odpočinout v hospůdce u Komára. Od roku 2021 zde také najdete repliku historických stodůlek.